Rozhovor - František Hanáček

Tento rozhovor vznikl ve spolupráci s Michalem Danyim, který Frantu Hanáčka vyzpovídal opravdu komplexně... :)

 

Ahoj Franto. Jsem moc rád, že sis udělal chvilku čas pro zodpovězení několika otázek ohledně tebe a především plavané.

 

Jak dlouho vlastně chytáš závodně plavanou?

Nazdar Michale, beru to jako samozřejmost  a pokud někomu moje myšlenky a postřehy můžou pomoct, budu jen rád J. Závodně jsem začal v roce 2005, tehdy došlo k rozšíření skupin 2.ligy a nemusel se „vybojovávat“ postup na krajském přeboru. Založili jsme v Brně družstvo, nakoupil jsem vercajk a začal sbírat zkušenosti. Rok předtím jsem byl jen na pár gulášovkách.

 

Chtěl jsi vždycky především závodit, anebo více času prosedíš na rybách rekreačně?

Naopak, myslím, že jsem o závodění na ligové úrovni nikdy neuvažoval. Zlomový moment byl když jsem viděl ligové závodníky v akci na jednom gulášovém závodě. Naprosto mě uchvátilo, jak efektivně, rychle a přesně jde lovit a zdolávat ryby.  Tam mě asi poprvé napadlo, že bych to chtěl někdy umět taky. Dřív jsem vyhledával spíše samotu na delších výpravách s parťákem v přírodě a preferoval lov velkých ryb. Teď už se „normálně“ na ryby téměř nedostanu, protože jsem pořád na závodech.

 

Jaký vidíš vývoj závodní plavané za poslední 3 roky?

Pozitivně :). Nic zásadního co by změnilo způsob chytání nebo změnu pravidel jsem nezaznamenal, ale je zřejmé, že se čím dál víc vyrovnává výkonnost závodníků a vyhrát sektor nebo i celé závody může v podstatě kdokoliv.  Velmi kladně také hodnotím mladou nastupující generaci závodníků. V některých se dá už teď tušit velký potenciál do budoucna.

 

Jsi před závodem nervózní?

Určitá nervozita v začátcích u mě určitě byla. Dost jsem na tom zapracoval a nervózní nebývám. Je dobré být soustředěný a co nejvíc v klidu.

 

Jak bys zhodnotil rok 2017?

Z pohledu družstva to byl,  dá se říct, stříbrný rok. Na většině důležitých závodů jako je třeba 1.liga nebo MiČR jsme byli druzí. Je to určitě úspěch, ale trošku neskromně musím přiznat, že chceme vítězit. Nicméně, letos bylo mírně obměněné družstvo Pardubic zejména na Labi těžko k poražení, takže druhé místo bereme a příští rok se pokusíme vyhrát J.

Pro mě osobně to byla po špatných výsledcích v prvních závodech docela úspěšná sezóna. I když se ne vždy všechno povede, tak myslím, že jsem se zase o kousek posunul a chytal celkem dobře :).

 

Kolik závodů jsi letos absolvoval?

Letos opravdu hodně, asi nejvíc ze všech ligových závodníků. Mám v ČR odchytáno 33 bodovaných závodů. Občas zaslechnu hloupé řeči o sbírání bodů, ale body jsou to poslední kvůli čemu bych se nutil do závodění. Za sebe můžu říct, že mě závodění baví, naplňuje a dokud to tak zůstane, budu závodit co to půjde. Samozřejmě pokud mi to rodina, finance, čas a pár dalších aspektů dovolí.

Kromě ligových a pohárových závodů se taky účastním i  několika závodů na Slovensku, v Polsku a Maďarsku a když je náhodou volný víkend, závodíme u týmového kolegy Petra Kláska na jeho rybnících.

 

Jezdíš pouze po bodovaných závodech, nebo si dáš i nějakou tu „gulášovku“?

U nás pouze po bodovaných závodech, závody v zahraničí nebo u Petra sice nejsou bodované, ale do kategorie „gulášových“ závodů rozhodně zařadit nejdou. Tyto závody mají jasná, předem daná pravidla a většinou se jich účastní pouze špičkový závodníci a díky tomu je zajištěna kvalitní konkurence.

Kdysi jsem se pár gulášových závodů zúčastnil , ale párkrát jsem se setkal s nešvary typu změna pravidel v průběhu závodu, podivné vylosování nejlepších míst místním závodníkům, dokonce i zapisování ryb rozhodčími, aniž by kdy byly ulovené. Podle toho co jsem konzultoval s kamarády, kteří se těchto závodů účastní se úroveň o dost zvedla, ale jet si vyhrát mikrovlnku nebo televizi jen abych na tom něco vydělal mě neláká. Tím samozřejmě nevylučuji, že se někdy kvalitních gulášových závodů nezúčastním, ale v blízké době to neplánuji.

 

Jak to vidíš z pohledu financí. Považuješ závodní plavanou za drahý sport a kolik tě cca ročně stojí?

Na vrcholné úrovni a při počtu závodů jde o velmi drahou záležitost. Kolik mě to stojí raději nepočítám, ale je to moje volba a kdybych měl potřebu kalkulovat, můžu jít závodně cvrnkat kuličky a zcela jistě ušetřím. To by mi ale určitě nedalo to, co mi zatím plavačkové závody dávají, takže to neřeším.

 

Nově je zavedeno, že rozhodčí v každém sektoru udělá namátkově hloubkovou kontrolu. Na MeMiČR se mi líbilo, že bylo jasně prohlášeno, že tato kontrola může být provedena kdykoliv během závodu. Jaký na to máš názor? A setkal si se někdy s podváděním na úrovni závodní plavané?

Já to jen vítám a věřím, že nikdo s čistým svědomím nemůže být proti.  S podváděním jsem se setkal, ale je třeba rozlišovat a tyto věci správně pojmenovat.  Mačkání krmení oběma rukama v závodě nebo třeba nepředložení arabské gumy ke kontrole nelze považovat za podvod,  ale za řekněme přestupek.  Pravidelně  vídám  lov na těžko, zejména s boloňkou na tekoucí vodě, kdy splávek v proudu stojí jak přibitý. To ale musí řešit rozhodčí a málokdo má odvahu upozornit mnohdy velmi zkušeného závodníka na toto porušování pravidel.  Opravdový, velký podvod a to  nečekaně ze strany rozhodčího jsem bohužel zažil a hned po skončeném závodě veřejně řešil. Nemám s tím problém a řešil bych to zase.  Víc se k tomu nebudu vracet. Každopádně lepší než šuškanda se „zaručenými informacemi“ je hlášení závažných podvodů hned a na místě, jinak jsou to jen kecy.

 

V zahraničí se při závodě mohou používat na krmení i velké patentky. Myslíš, že to ve výsledcích hraje roli? Můžeš nám něco k této problematice říct?

Já myslím, že se od toho pomalu upouští a i na MS a ME se začínají limity na velkou patentku často snižovat. Hledali se u nás různé varianty, ale já osobně bych závody více neprodražoval a nechal pravidla tak jak momentálně  jsou.  Množství patentky na háček je v nově schválené odměrce dostačující a eventuálním podvodům s jejím použití v krmení se zabrání právě hlavně díky možnosti rozhodčího zkontrolovat  závodníkovi krmení  i v průběhu závodu.

 

Co si myslíš o názoru, že by určitý počet závodů měl být vysloveně pouze děličkový?

I když by to pro naše družstvo mohlo být v souboji s Pardubicemi jistá výhoda, já si nemyslím, že by bylo rozumné na bodovaných závodech, chytaných podle pravidel FIPS nařizovat styl lovu.  Naopak plavaná je krásná svojí variabilitou.  Proto aby byl závod co nejvíce děličkový jde jedině vybrat vhodnou trať, ale když se závodník rozhodne chytat jinak, je to jeho věc. Boxerovi taky nikdo neřekne, že se budou počítat pouze zásahy levou rukou J. Něco jiného jsou třeba nominační závody kde si trenér určí způsob lovu tak, aby se co nejvíc přiblížil předpokládanému stylu na šampionátu.

 

A teď rychlý výslech:

Oblíbené háčky: Maver Catana 1041, 1110, 1130 a 1175a

Oblíbený vlasec: Dual band na odhoz, MRT na bolo, SLR na návazce- absolutní špička.

Raději bolo vs. Match: Teď už oboje, podle větru, proudu a množství a druhu ryb.

Oblíbený revír: Všude kde berou ryby a kde je sranda, takže vlastně všechny J, řeky mám asi raději. Labe – Mělník, Poděbrady. Lužnice –Nové Dvory. Bečva-Přerov. Morava v UH.

Oblíbená ryba:  Nemám žádné neoblíbené.

Červ utopený vs. zmražený: Utopený

Háčky bez protihrotu ano/ne:  S protihrotem. Bez jsem snad ani nikdy nechytal. Viděl jsem jakou paseku dokáže udělat háček bez protihrou v tlamě velkého kapra. Naopak u muškařů a vláčkařů je to bez protihrotu asi lepší.

 

Jaké máš plány pro rok příští?

Já nejsem moc plánovací typ. Žiješ tady a teď, co bude na jaře nikdo neví. Každopádně chci závodit dál, užívat si toho co mě baví a doufám, že jsme s Crazy Boys ještě neřekli poslední slovo.

 

Musím na tebe prozradit, že jsi se stal zástupcem značky Maver. Jsou nějaké novinky, na které se můžeme těšit?

Ano, převzal jsem zastoupení této značky. Už dříve jsme v týmu ke vší spokojenosti používali a pomáhali zviditelňovat výrobky této firmy a když byla tato možnost, tak jsem neváhal. Mám tuto značku rád a s produkty, které od Maveru používám jsem naprosto spokojený. Výhoda je, že tyto zkušenosti můžu předávat dalším závodníkům a rybářům, protože většinu nabízených výrobků Maver dobře znám a používám. Musím říct, že mě práce s tím vytěžuje víc než jsem si představoval, ale velice mě to baví a taky mě těší zvyšující se zájem nejen ze strany závodních rybářů o tyto produkty. Mám pocit, že  i v závodních sektorech se to začíná více zelenat než v minulosti J a to je taky radost...

Novinek bude určitě jako každý rok celá řada. Vím o nových super tenkých děličkách, boloňkách, háčcích z nového materiálu, oblečení atd…  Někdy v listopadu pojedu do italského sídla Maveru a se vším se podrobně seznámím, vyzkouším a ty nejlepší produkty dovezu a představím českým a slovenským rybářům.

 

V rámci prodeje je i nějaký e-shop, kde lze tvoje zboží objednat a koupit?

Dokončujeme a spouštíme www stránky s e-shopem na adrese www.maver-fishing.cz. Trvalo to sice trošku déle, ale je to pro mě zase něco nového a tak se to učím za pochodu. Kromě nabídky produktů, z nichž jsem naprostou většinu vyzkoušel a otestoval tam bude i představení našeho družstva Crazy Boys Hustopeče Maver a pokud čas dovolí i nějaké postřehy, fotky a výsledky ze závodů. Věřím, že se s občasnými články a reportážemi připojí i družstva, kterým jsem poskytl materiální podporu a chytají pod značkou Maver. Myslím, že rybáře by to mohlo zajímat.

 

Jak velkou váhu přikládáš treningu před sezonou, nebo závody? Myslím tím např. posilovna, střelba prakem atd. A kolik času této aktivitě věnuješ?

Když jsem s plavanou začínal, tak jsem trénoval pořád. Když jsem netrénoval, jezdil jsem se dívat na závody jak a proč někteří nachytají víc než ostatní.  Nechtěl jsem být tzv. do počtu déle než bylo nutné, a tak jsem neustále chytal, střílel a piloval techniku. Potom přijde doba, kdy zjistíš, že technicky už to není tak špatné a je třeba posunout se dál a pochopit o čem ta závodní plavaná vlastně je. Pochopit zásadní odlišnosti od běžného rybolovu a vnímat skutečnosti, které rozhodují o tom jestli ryby nachytáš nebo ne. Když dosáhneš tohoto levelu, začnou se dostavovat lepší výsledky a úspěchy. Dnes trénuji obvykle jen v pátek před závody.

 

Který závod byl z tvého pohledu nejlepší a nejhorší a proč?

Na to asi neumím odpovědět konkrétně. I špatný nebo nepovedený závod ti přináší nové zkušenosti a  posouvá dál. Hodně lidí si myslí, že nejlepší závody jsou ty kde se nachytá nejvíc ryb. Já si to nemyslím, nejlepší závody jsou spíš ty kde nachytáš víc ryb než ostatní závodníci v daném sektoru a hlavně když víš proč to tak bylo. I kdyby to mělo být pár rybek za závod, je skvělé vědět proč jsi je nachytal. Vůbec nejlepší závody jsou když perfektně vyhodnotíš trénink, převedeš to do závodu, ono to funguje a vede k vítězství. Nebo když se dokážeš rychle přizpůsobit nečekanému vývoji a otočit špatně se vyvíjející závod. Vzpomenu třeba ligové závody před lety na Berounce. Pro úspěch bylo potřeba chytit alespoň jednu velkou rybu, nejčastěji parmu. Něco jsme vyzkoušeli a  zafungovalo to. Chytli jsme ji tenkrát všichni a ligové kolo suverénně vyhráli. Nejhorší pro mě byl paradoxně i přes úspěch asi týden na MS klubů v Žilině na hodně rychlé řece Váh. Jde o velmi specifický způsob lovu s rychlým proplaváním lízátkem v silném proudu. Celý tým chytal v trénincích parádní váhy, jen já se tím nějak nedokázal srovnat. Nakonec jsem z toho vybruslil s velmi dobrým výsledkem a druhý den jsem dokonce vyhrál sektor s téměř 13 kg ouklejí. Získali jsme pro ČR stříbrné medaile a jak se říká : konec dobrý – všechno dobré. Ale ten pocit a muka, že to všem pokazím si budu pamatovat do konce života.

 

Chytáš raději odhoz, děličku nebo se považuješ za univerzála? Jaký je tvůj oblíbený styl?

V plavané jsem naprostý univerzál. Samozřejmě něco mi jde lépe, něco hůře, ale mám výhodu, že mě baví všechny způsoby a žádný styl chytání mi není cizí.  Snad jen odhoz přes 40  metrů mi dělá problém, protože nejsem kvůli následkům zranění ruky a ramene schopen střílet prakem za tuto vzdálenost. Naštěstí rybky mě mají rády a většinou připlavou i blíž :)

 

Mohl bys nám prozradit nějaký tvůj oblíbený recept na krmení?

Na většině závodů používáme krmení sensas a za ty roky jsme se naučili moc neexperimentovat. Na řeku používám obvykle Superfond, na stoják Etang, k tomu nejčastěji Grosgardonsku a hlínu v různých poměrech, podle proudu, druhu a aktivity ryb. Na kapry pak překvapivě krmení Carp J. Složení výsledné směsi podle mého přesvědčení není ale zdaleka tak důležité jako způsob a dávkování krmení do vody a druh a množství živých návnad v něm.

 

Váš tým Crazy Boys je v poslední letech mimořádně úspěšný. Uměl by si najít několik bodů, proč to tak je?

Tak je to určitě proto, že jsme PŘEDEVŠÍM všichni hodně skromní :)

Pak to asi bude tím, že všichni závodníci v týmu jsou výborní rybáři s letitými zkušenostmi. Na důležitých týmových závodech sestavujeme tréninkový plán, který každý dodrží a z toho pak vzejde taktika pro závod. Navíc máme zajištěné  schopné a pracovité kluky na břeh, což je v podobných závodech velmi důležité. Jsme dobrá parta a doufám, že nám to v tomto složení ještě dlouho vydrží. Kromě toho je v našem týmu sranda , a tak to má být, protože tak je to správné.

  

Scházíte se s vaším týmem i mimo závody?

Moc ne, každý jsme z jiné části republiky, tak si spíš voláme. Navíc každý má svoji práci, která nás docela vytěžuje. Ale protože závodíme všichni poměrně hodně, tak se nevidíme jen párkrát do roka a trávíme spolu čas na většině závodů.

 

Společně jsme se letos zúčastnili několika závodů včetně MeMiCR. Zde si vybojoval parádní třetí místo v jednotlivcích a druhé místo v týmech. Jak se ti tento závod líbil? Můžeš nám něco o tomto závodě říct?

Tak popravdě si to už moc nevybavuju. Od té doby uběhlo hodně dalších závodů. Z toho co mi  utkvělo v paměti, tak to byly klasický Pardubice, moc to neteklo, moc ryb se taky nechytalo, tak bylo potřeba chytat na odhoz a trošku dál. Byl jsem oba dny v sektoru B, který byl asi nejspravedlivější. Chytal jsem boloňku, to je moje oblíbené chytání a něco jsem chytl. Byly velké sektory  ( tuším 24 závodníků), dělal jsem výsledek 3+2 a skončil celkově třetí. Důležitější ale bylo, že jsme to jako tým vytáhli s pátého místa po sobotě  až na skvělé stříbro. Tým je vždy priorita, s dobrým týmem přijdou i výborné individuální výsledky.

 

Je nějaká „tajná“ ingredience, kterou přidáváš do krmení?

Dávám tam obvykle vodu, hodně mokrou a studenou :).

Ale vážně, asi tě zklamu, není a obávám se, že ani nikdy nebude žádná tajná ingredience. Na tohle moc nevěřím.

 

Osobně považuji za jedno z nejdůležitějších zvolit správnou strategii pro konkrétní závod podle aktuální situace. Myslím, že se jedná o několik základních principů, které se následně dolaďují během tréningu i během závodu. Máš nějaký tip třeba pro začínající závodníky, který by jim mohl pomoct začít se v této problematice orientovat?

Mám takovou obecnou radu. Závodit, závodit a závodit. Když nemůžeš závodit, jeď se podívat na závody, srovnej si v hlavě proč někdo chytá a někdo ne a neboj se ptát zkušenějších závodníků, většina určitě ráda poradí. Jeden odchytaný závod ti dá víc než 10 tréninků, kde jsi sám na milion hladových ryb, které se vrhnou bezhlavě na vše co jim naservíruješ. A kromě šikovných rukou, používej i hlavu a když něco nefunguje, tak to změň, klidně mnohokrát za závod, hlavně nečekej, že ryby samy naskáčou do vezírku. Musíš tomu jít naproti a potřebuješ zkušenosti, bez toho to nejde.

 

Nyní malinko k pravidlům. Je něco co by si na aktuálních pravidlech změnil?

Nic zásadního, snad je že krmení dopravované kalíškovacím topsetem můžeš dotvarovat i druhou rukou. To pravidlo o krmení jednou rukou v závodě je dělané kvůli plašení ryb soupeřům, což u kalíškování nehrozí. (EDIT: pravidlo již bylo v následující sezoně upraveno a zavedeno do závodního řádu)

 

Jak se ti líbí jednotlivé závodní tratě? Doporučil by si nějakou, na které se v současnosti nechytá?

Máme u  nás spoustu krásných tratí. Mohlo by být více závodů na Nových Dvorech na Lužnici, to je asi nejhezčí trať u nás. Taky by někdy mohla být první liga třeba v Mělníku nebo Poděbradech, to jsou rybnaté, docela spravedlivé úseky. To samé platí pro Sedlčánky a v minulosti bývali opravdu krásné závody na Cidlině před soutokem s Labem. Je škoda, že už spoustu let se tam nic nekoná. Jinak máme to štěstí, že v Českých vodách máme spoustu ryb. I když si to mnohdy rybáři nemyslí a jiná ryba než kapr není ryba, tak třeba od polských kolegů vím, že jejich závody jsou často o pár minirybkách a naše bohaté vody nám můžou jen závidět.

 

Co se týká vybavení – máš nějakou oblíbenou značku a používáš něco, co třeba není až tak běžně používané ostatními závodníky? (např. jiné návazcové materiály, druhy háčků, praků, prutů atd.)

Doufám, že tě to nepřekvapí, ale používám hlavně Maver J. Mám v nabídce prakticky vše co je potřeba pro kvalitní plavanou i feeder. Špičkové materiály jako vlasce, amortizéry, háčky, spoustu dalších a dalších věcí.  Bez některých si nedovedu chytání ani představit.  Na druhou stranu nezatracuji ani výrobky jiných firem. Proto používám i jiné věci, které mi vyhovují. Už léta mám třeba bednu Rive a jsem na ni zvyklý tak, že si jinou ani přes vyšší cenu pořizovat nebudu. Nebo praky od Dreenanu, naprosto mi vyhovují.  Ale naprostá většina mnou používaných věcí je samozřejmě od Maveru.

 

Je ještě něco co by jsi chtěl o sobě anebo o rybařině říct?

Snad jen, že kromě na  případný úspěch na závodech se vždy těším na přátele a kamarády a na spoustu legrace, která u nás nikdy nechybí. Závody jsou pro mě životní náplň, koníček i relax. Mám štěstí, že moje skvělá žena mi nehází klacky pod nohy a nevyčítá mi, že často nejsem doma. Za to jsem jí velmi vděčný a moc jí děkuji. Jen si to budu muset ještě vyřídit se svým svědomím a bude to ok :)

 

Moc ti děkuji za tvé poznatky a informace a těším se zase někdy u vody.

Rádo se stalo a všem rybářům a závodníkům přeji hodně úspěchů a bohaté úlovky.