První liga LRU Feeder 2018 z pohledu MAVER FEEDER KLUBU TŘEBÍČ

Přicházející jaro mě přimělo trochu se zastavit a ohlédnout se za loňskou ligovou sezonou.  MAVER FEEDER KLUBU TŘEBÍČ všechny čtyři ligové závody odchytal v klasické sestavě Jirka Denemarek, Antonín Kunst a kapitán Vladimír Oliva. Sezona to byla náročná, udělali jsme spoustu chyb a až do posledního kola nebylo jisté, zda náhodou neposílíme druhou ligu, což by jistě potěšilo našeho sponzora Františka Hanáčka, který v ČR zastupuje značku Maver a kvalitní team v druhé lize prostě potřebuje :)

 

A teď už vážně nevážně k jednotlivým závodům.

Pro mě osobně sezona začala malou rozcvičkou na závodech o Mistra Mušova v Pasohlávkách na Dyji 7. Mušov mám rád a chytání velkých cejnů mě prostě baví, což je většinou vidět i na výsledcích. Celkově třetí místo je samozřejmě úspěch, ale na Mušově to umím i lépe. Obvykle chytám tak, že nahazuji dál než ostatní, krmím víc a přehazuji rychleji. V kombinaci se správným cejnovým krmením to obvykle stačí na slušný výsledek. Tentokrát se ale závody konaly poměrně brzy (7. dubna), voda byla studená a chytaly se spíš menší ryby. Tomu jsem se přizpůsobil poměrně pozdě a celkově třetí místo bylo asi maximum toho, co se dalo v dané situaci a s daným krmením vychytat.

První ostré ligové kolo se konalo v půlce května na Vltavě v Hluboké. Řeka je to krásná, ale poměrně úzká, takže bývají velké váhové rozdíly podle toho, zda si závodník nalosuje poblíž fořtu nebo na opačné straně sektoru. To se potvrdilo i tentokrát a my měli bohužel smůlu na los. První kolo jsem měl štěstí na prostřední B sektor, který je na této trati nejvíce regulerní. Použil jsem klasické univerzální krmení Groska + Fond od Senzasu, zakrmil ve 2/3 řeky, ryby celkem spolupracovaly a čtvrté místo v sektoru odpovídalo mé momentální výkonnosti. Olivka přidal průměrnou šestku z průměrného C7. Ale Jirka bohužel inkasoval dvanáct trestných bodů na A10. Byl v místě, kde se řeka zužuje a většinu ryb mu zadrželi závodníci v širším úseku poblíž forhontu.

Sobotní kolo tak dopadlo spíše podprůměrně, ale to jsme ještě netušili, co bude následovat v neděli. Říká se „dvakrát nevstoupíš do téže řeky“, ale na losování to evidentně neplatí. Blbě losovat několikrát po sobě, to nám šlo opravdu dokonale. Takže nedělní  C3 (téměř antifořt) mi rozhodně úsměv na tváři nevyčaroval. No nic jdeme bojovat, místo na první pohled nevypadalo špatně, bylo nedaleko včerejšího B12 a hloubkové poměry byly obdobné. Zakrmil jsem opět cca ve 2/3 řeky, kde jsem našel hranu. Po zakrmení se ale nic nedělo, všichni okolo nějakou rybu chytili a já nic. Tak jsem dokrmil a zase nic. Vedle mě chytal Čabi krásné jeseny těsně u protějšího břehu, tak jsem překlipoval a nacpal se mu do ryby. Čabimu prakticky okamžitě, přestaly ryby brát, já něco málo chytil, ale oproti konkurenci to bylo hodně slabé. Tak jsem se vrátil na původní místo, kam v mezidobí přijela velmi drobná ryba. Něco málo jsem opět chytil, ale připadalo mi, že čím víc házím do jednoho místa, tím víc se zmenšuje aktivita ryb.  Dodnes netuším proč krmení, co v sobotu celkem fungovalo, v neděli ryby odmítaly. Chyba byla určitě i elementu mezi sedačkou a prutem o čem svědčí výsledné ostudné čtrnácté místo v sektoru.  Olivka na mém včerejším místě přidal devítku a Jirka z A6 vychytal stěží průměrnou sedmičku. První kolo, krásná voda a průser jako hrom – slušně řečeno začátek sezony nám poněkud nevyšel.

No nic, jedeme dál, druhé kolo a Sedlčánky čekají. Pro mě nová voda, na které jsem nikdy nechytal. Krásný úsek Labe, bohatě zarybněný skaláky a většími cejny. V Sedlčánkách se projevila naše nezkušenost s chytáním na Labi. Zpětně hodnoceno, jsem přesvědčený o tom, že jsme ryby prostě neukrmili. Nejsem si jistý, jaký vliv měla použitá značka krmení, ale jsem si naprosto jistý, že bylo potřeba krmit hodně a hlavně krmením o vhodné konzistenci. Když jsem zpětně vyhodnocoval, můj počet ryb a výslednou váhu v porovnání se sousedy v sektoru, tak jsem si jasně uvědomil, že ryb jsem měl na počet dost, možná i víc než sousedi, ale moje ryby byly v průměru o dost menší. Zpětně jsem přesvědčený, že moje krmení se rozpadalo již ve sloupci a aktivně lákalo drobnou rybu. Jenže drobná ryba za prvé méně váží a za druhé záběry od menších ryb se obecně proměňují hůře, než záběry od těch větších. Mimochodem, problém s proměňováním záběrů měl Jirka celý víkend a přes aktivní podporu Franty Hanáčka se mu jej nepodařilo vyřešit. Oproti tomu Olivka v neděli změnil způsob chytání a podařilo se mu sobotní nelichotivou devítku změnit a slušnou čtyřku (stejně jako mě). Celkové deváté místo v teamech vypadá velmi špatně, ale asi odpovídá tomu, že chytání v Sedlčánkách jsme si otestovali poprvé a oproti zkušenějším teamům jsme udělali spoustu začátečnických chyb.

Prázdniny uplynuly jak voda, je tu září a spolu s ním i třetí kolo první ligy v Ratajích nad Sázavou. Pro mě srdeční voda, kde jsem jako mládežník nachytal po splavem spoustu krásných ryb. Navíc je to menší voda, kde se chytají drobnější ryby obdobným stylem jako u nás na Jihlávce. Nechtěl jsem nic podcenit a tak jsem se vydal o víkend dříve na treningové závody Štenberský feeder cup. Voda mi celkem seděla a zejména v neděli jsem si zachytal opravdu dobře. Z krmení se mi zdál nejlepší klasický slaňák – tj. kombinace Dark Salty River + Dark Salty Bremes od Senzasu.

Do sobotního ligového kola jsem proto nastoupil s optimismem. Los jsme měli průměrný a ambice vysoké. Teamový výsledek 11 + 12 + 10 byl proto hodně drsnou sprchou. To snad není možné, když nezachytá jeden, může to být místem nebo momentální indispozicí závodníka, ale aby takto vybouchl celý team a ještě k tomu na vodě, kterou umíme chytat, to není normální. Po teamové poradě jsme to svedli na špatné krmení a vzhledem k tomu, že jsem je prosadil a namíchal já, tak se našel i viník a teamový duch se opět pozvedl J Do neděle jsem vstupoval hodně opatrně, slaňáka jsem nechal jako záložní krmení a smíchal kilo Grosky s dvěma litry hlíny od místního krtka. Shodou náhod jsem si nalosoval to samé místo. Dobrý pocit jsem z toho neměl, ale co, aspoň po včerejšku vím, co nemám dělat. Na úvod závodu jsem decentně zakrmil a prakticky okamžitě mi přijeli menší cejni. Ryby braly neochotně, pinky jenom oblizovaly, ale byly v krmení a daly se chytat. Když ranní slunce nabralo na síle, cejni někam odjeli a tak jsem se rozhodl chytat oukleje. Nejsem žádný specialista v rychlostním chytání a v ouklejích by mě seřezal i průměrný divizní plavačkář. Ale oproti ostatním feederovým závodníkům, mi to nešlo až tak špatně, čemuž odpovídala slušná trojka v sektoru. K tomu Olivka přidal excelentní dvojku z antifořtu a Jirka přinesl lehce podprůměrnou osmičku.  No čekali jsme to lepší, sestupová místa jsou stále na dostřel a bude potřeba bojovat až do samého konce.

Poslední ligové kolo se odehrávalo na velkém Labi v Litochovicích nedaleko Ústí na Labem. Krásná voda – široká, hluboká, regulerní. O rok dříve se mi zde dařilo chytat velké cejny, ale tentokrát to bylo jiné. Cejni odcválali k Neumětelům a správná cílová ryba na sobotu byla plotice. Oproti tomu, v neděli už pár velkých cejnů připlulo a hodně zamíchali s pořadím. V případě Maver feederu klubu jsme konečně zlomili prokletí mizerných losů a zejména Olivka zalosoval perfektně, což proměnil v jedničku na C14 a trojku na C12. Já s Jirkou jsme se snažili kazit mu to co nejméně a výsledkem byla krásná teamová  trojka.

 

Konec dobrý, všechno dobré, chtělo by se říci. No uvidíme. Jirka se rozhodl do budoucna závodění omezit, nestresovat se a věnovat více času jeho firmě. Já v tuto chvíli vím, že první dva ligové závody následující sezony budu muset vynechat ze zdravotních důvodů. A tak nová sezona 2019 bude hlavně na Olivkovi a naší nové posile Petrovi Ondráčkovi. Ale třeba nám pomůže i někdo další, nechte se překvapit :)

 

Za MAVER FEEDER KLUB TŘEBÍČ sepsal TonyK.

 

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.